Velký posezonní rozhovor s trenérem Condem

Futsalová sezona ročníku 2022/23 je v České republice definitivně minulostí. Celek FK Chrudim v ní odehrál velké zápasy a dosáhl úspěchů jak v Lize mistrů, tak i v Poháru SFČR, bohužel nakonec ale prohrál finále 1. Futsal ligy a skončil zde druhý. K velkému posezonnímu rozhovoru jsme si pozvali trenéra týmu Felipe Condeho, s nímž jsme právě skončený ročník trochu rozebrali.

Na úvod zhodnoťte finálovou sérii s Plzní.

Když prohrajete finále v klubu, jakým bezesporu FK Chrudim je, nikdy nemůže být hodnocení pozitivní. Myslím, že první zápas série byl pro všechny hodně bolestivý, víc než prohra mrzelo to, že jsme vůbec nehráli, nebojovali. Byli jsme velmi špatní a podali možná nejhorší výkon, jaký jsem od týmu viděl. Druhé a třetí utkání jsme již odehráli na lepší úrovni, ale pořád to nestačilo. Ve druhém střetnutí jsme byli po většinu času lepší, ale soupeř měl výbornou produktivitu a téměř každou svou příležitost využil. Také se domnívám, že zde sehrál velmi důležitou roli rozhodčí, který v některých zásadních rozhodnutích udělal chyby. Třetí utkání jsme zahájili dobře, ale po prvním gólu soupeře jsme začali hodně chybovat. O poločase byla situace velmi složitá, kluci však výborně zareagovali a vrátili se do hry, bohužel jsme nevstřelili vítězný gól a prohráli na penalty. S výjimkou prvního střetnutí byly tedy zápasy vyrovnané, v detailech a rozhodujících chvílích byl ale soupeř lepší. Plzeň byla rozhodnější, dělala méně chyb a byla hladovější, takže sérii zaslouženě vyhrála. Je velká škoda, že jsme nezískali titul, všichni v klubu by si ho za skvělou sezonu a za práci, kterou odvedli, zasloužili.

Pro nezaujatého diváka je ale konečný stav série 3:0 jednoznačný.

Jak jsem již řekl, stav série neodráží vyrovnanost obou týmů. V loňské sérii jsme dominovali my, a přesto jsme 3:0 nevyhráli. To je prostě sport. Osobně skóre série do hodnocení nezahrnuji, byl bych naštvaný stejně, i kdybychom prohráli 2:3. Podobným příkladem může být první zápas finále. Způsob, jakým jsme ho odehráli, byl k nepoznání, ale kdybychom prohráli 0:1, zklamání by bylo stejné. Avšak toto je jen můj osobní názor. Nehodnotím sérii podle počtu bodů nebo gólů, ale podle výkonu. Pro ligu a finále samotné by však samozřejmě bylo lepší, kdyby se série co nejvíce prodloužila, protože se jedná o nejlepší futsal, který mohou fanoušci v zemi sledovat.

V čem vidíte s odstupem pár dní hlavní příčiny finálového neúspěchu?

Týmový sport je komplexní, takže k tomuto výsledku vedlo hned několik faktorů. Hlubší hodnocení samozřejmě vyžaduje více času, některé problémy se ale dají snadno odhalit. Předně jsme měli nějaké zdravotní problémy. Everton ve čtvrtfinále a Torres v semifinále utrpěli zranění, která jim zabránila v tréninku, a tím nedosáhli na vrchol své formy. V prvním finálovém zápase jsme ztratili Martina Došu, ve druhém Sávia Valadarese a ve třetím hned na začátku Pavla Drozda. V tomto jsme měli velkou smůlu, ale přesto se tým dal do kupy a bojoval. Dalším důležitým bodem byla mentální stránka. Do série jsme vstoupili velmi špatně a to na nás dolehlo, i když jsme v odvetě velmi dobře reagovali. V prvním zápase Plzeň využila své šance a již v prvním poločase zápas rozhodla. Ve druhém utkání jsme měli více příležitostí my, ale nedokázali jsme je přetavit ve výhru. V zápasech vždy rozhodují všechny aspekty - fyzický, technický, taktický i mentální - ale řekl bych, že psychický faktor má největší váhu. Důkazem toho je, že v pětapadesáti procentech gólů, které jsme dostali, jsme měli míč na noze a udělali chybu. Přitom náš tým je zvyklý dělat těch chyb minimum…

Udělal byste, kdyby šlo vrátit čas, teď něco jinak?

Čas vrátit nejde. Musíme se z výsledku poučit a zabránit tomu, aby se to opakovalo. Samozřejmě tohle je velmi snadné říci, ale co nyní můžeme udělat? Hlubokou analýzu, shromáždit čísla a data a odtud se odrazit. Snaha hledat konkrétního viníka nebo jeden jediný důvod by vedla k dalším chybám v budoucnu.

Je po sezoně. Jaký program teď budou hráči mít a kdy by měla začít příprava na nový ročník?

Hráči nyní potřebují trochu volna, aby si doléčili svá zranění a odpočinuli si, protože sezona byla hodně náročná. Došlo na spoustu zranění, bylo hodně rozhodujících zápasů a sezona byla psychicky komplikovaná. Dostali jsme se do všech finále na národní úrovni a také na kontinentální úrovni jsme hráli významnou roli a byli jen kousek od postupu mezi čtyřmi nejlepšími týmy Evropy. Hráči nyní potřebují čas, ale poté se hned začneme soustředit na přípravu na příští rok. Nemůžeme zůstat nečinní moc dlouho, protože to vede k problémům. Individuální příprava je nutná v životě každého z nás, je to naše profese. V našem klubu je zvykem zasílat hráčům na léto tréninkový program, ale samozřejmě od nich očekáváme i individuální péči. Termíny budou upřesněny dle kalendáře a plánu na další sezonu.

Uvidíme vás v ní opět na chrudimské střídačce?

Na začátku letošního roku, po elitní fázi Ligy mistrů, jsme s vedením klubu mluvili o pokračování smlouvy, dokonce jsme diskutovali o některých detailech. Vzhledem k tomu, že už máme za sebou dlouhodobou spolupráci, vše probíhá hladce, panuje vzájemná důvěra. Vše dořešíme nyní po skončení ligy, protože cílem obou stran je dobro klubu.

Přejete si říct něco na závěr?

Chtěl bych poděkovat všem v klubu za sezonu, kterou jsme měli. Bohužel jsme ji nedohráli tak, jak bychom si přáli, ale byl to skvělý rok, v němž jsme předvedli skvělé výkony. Vyhráli jsme pohár a měli neuvěřitelnou cestu Ligou mistrů, chybí jen zisk mistrovského poháru pro vítěze ligy. Nakonec jsme prohráli pouze poslední tři zápasy, což v nás ale samozřejmě zanechává hořký pocit. Fanoušci netuší, jak tvrdě lidé v klubu pracují a jak skvělé pracovní prostředí jsme vždy měli. Jsem na to obzvlášť hrdý a jsem velmi vděčný za příležitost tyto kluky trénovat. Samozřejmě dojde k nějakým změnám, protože jsme v klubu, který nám díky své historii velí vždy vyhrávat. Závěrem bych proto chtěl poděkovat všem hráčům, realizačnímu týmu, vedení a fanouškům za tuto cestu, bylo mi potěšením a hrdostí i letos bojovat po vašem boku. Krásné prázdniny a hodně štěstí všem.

Radek Pecina