Koudelka: Zase jsme Plzni darovali dárky

Pro futsalisty FK Chrudim byl letošní ročník Poháru SFČR velmi prapodivný. Nejprve postupovali bez boje, a když už konečně ve čtvrtfinále na soupeře narazili, šlo o plzeňský Interobal, a k tomu na jeho palubovce. Úterní zápas nakonec prohráli 2:3 a po odehraném jednom soutěžním mači v poháru končí. O střetnutí jsme si povídali se zkušeným obráncem Východočechů Tomášem Koudelkou.

Myslím si, že jsme se ze zářijového prvního letošního měření sil, tehdy ligového, hodně poučili a nastoupili i v lepší formě. Také nový systém, který teď hodně trénujeme, se nám začíná více dostávat do žil a jsou vidět v naší hře velké pokroky. Přesto to na výhru nestačilo. Přitom zejména v prvním poločase jsme hráli velmi dobře, ale zase jsme bohužel soupeři darovali dva dárky v podobě našich chyb a ten šel díky tomu do poločasového vedení 2:0. Škoda že jsme nedokázali skórovat také my, šance jsme si rozhodně vypracovali, zápas by se možná vyvíjel jinak. Takhle dostalo utkání určitý ráz a my museli sáhnout ve druhé půli k power play. Hru v něm budeme určitě na příštím tréninku hodně rozebírat, protože jsme měli dost variant, jak ji budeme hrát, ale povedlo se nám vstřelit gól až minutu před koncem. Dle mého jsme se málo tlačili do koncovky, zvláště když šlo o pohárové střetnutí, v němž už je jedno jestli dostaneme další branky do prázdné. Prostě mi tam chyběla chuť dát gól. Náš výkon byl až moc opatrný, spíše to vypadalo, že jen držíme míč.

Čím si vysvětlujete, že Plzeň má čtyři šance a vstřelí tři góly, zatímco my máme příležitostí dvakrát tolik a prohrajeme?

Plzeň je v zakončení dlouhodobě silná, když už se do šance dostane, tak ji většinou promění. Tím nás vlastně připravila o dva mistrovské tituly. My dávno víme, že když dobře bráníme a nepustíme soupeře do zakončení, že se do naší obrany těžko dostává. Jenže poslední dobou vždy uděláme několik hloupých věcí, včetně té mé dnes, kdy jsem špatně rozehrál roh a oni z toho šli do brejku, který následně výborně vyřešili. Přitom my měli něco podobného, povedlo se nám přečíslení dvou na jednoho, ale branka z toho nebyla. Pokud toto nezměníme, bude nás to trápit pořád! Můžeme hrát jak chceme, ale pokud nezačneme proměňovat tutovky jako dnes přestřelení branky ze tří metrů nebo že z brankové čáry pomalu netrefíme zařízení, budeme s tím mít problémy pořád. A možná i se slabšími soupeři.

Jak moc vás vyřazení v poháru a tím pádem neobhájení loňské trofeje mrzí?

Samozřejmě že hrozně moc. My to v týmu máme nastavené tak, že chceme vyhrávat všechno, čeho se zúčastníme. Pohár byl navíc první a jedinou trofejí, kterou jsme mohli do konce letošního roku získat, takže v kabině bylo znát u všech kluků velké zklamání a smutek. Teď už to nezměníme, ale je potřeba, aby se každý nad sebou a svým výkonem zamyslel, hlavně tedy nad tím, abychom pro příště tolik nechybovali.

Mužstvo teď čeká další dvanáctidenní přestávka, protože kvůli jedenácti účastníkům v lize má o víkendu pauzu. Co v ní bude tým dělat?

Samozřejmě o tom rozhodne kouč Alecio, ale podle tréninkového plánu budeme dohánět fyzičku. Bylo vidět, že ti kluci, kteří byli na reprezentačních srazech, se necítili dobře, byla na nich znát únava. Na tom se ale ohledně výsledku otáčet nechci. Plzeňáci to měli stejné, při zápase padali od třicáté minuty do křečí, ale my toho bohužel nedokázali využít. Takže abych se vrátil k otázce, trenér nám dá asi do konce týdne pořádně potrénovat, pak dostaneme jeden dva dny volno a následně se začneme připravovat na Helas Brno.

Vy patříte do stálého kádru reprezentace, nicméně poslední tři zápasy jste v ní nebyl. Proč?

Celá věc byla hodně zajímavá a zamotaná. Manželka byla v devátém měsíci těhotenství a bylo nám řečeno, že by se mimino mělo narodit o čtrnáct dnů dřív. Kvůli tomu jsem s týmem neodjel do Slovinska a kluky opustil hned po Španělsku. Přesto jsem tak trochu tušil, že se dřív nic nenarodí a že se mi tak zkomplikuje i druhý reprezentační blok, tedy dvojzápas s Itálií. S trenérem Neumannem i s ostatními jsem byl v neustálém kontaktu, existovala varianta, že bych se ke kádru připojil později, ale zdravotní stav manželky byl každý den jiný a já se ke kádru připojit prostě nemohl. Dal jsem přednost rodině a myslím, že se za to na mě nikdo zlobit nemůže. Někdy jsou prostě důležitější věci než je futsal.

A už se vám tedy něco narodilo?
Ano. S Itálií jsme hráli v úterý a hned ve čtvrtek byla naše holčička Lucinka na světě. Ona i manželka jsou v pořádku, takže reprezentační kvalifikace sice dobře nedopadla, ale mně to doma klaplo tak jak mělo. Včera jsem holky přivezl z porodnice domů a měl tak již čistou hlavu, proto jsem se na pohárový zápas hodně těšil. Doufám, že teď už bude vše u mě doma bez stresu a s klukama najedeme na vítěznou vlnu.

Skvělá tečka na závěr. Ať vám dcera dělá samou radost a díky moc za rozhovor.

Autor: Radek Pecina, foto: J. Schovanec a D. Koranda (SK Interobal Plzeň)