Krotil: Takovou cestu k zápasu jsem ještě nezažil
Tak jasné vítězství se rozhodně nečekalo. Chrudimští v neděli zajížděli k prvnímu mistrovskému zápasu letošního roku na palubovku v tabulce páté Kadaně a dal se očekávat těžký souboj o každou píď palubovky.
Jenže soupeř nastoupil pouze se šesti hráči v poli a brzy se z utkání stala jen otázka skóre, které se nakonec zastavilo na výsledku 12:2. Zápas jsme si rozebrali s jedním z benjamínků východočeského týmu Štěpánem Krotilem.
Na úvod v krátkosti zhodnoťte odehrané utkání.
Start jsme měli takový vlažnější, trošku ho zaspali a také jsme za to byli hned v první minutě potrestáni gólem v power play, se kterou na nás soupeř od začátku vyrukoval. Postupem času jsme se ale dostali do tempa, ještě do poločasu nasázeli Kadani sedm branek a tím se uklidnili. Ve druhé půli už jsme zápas jednoznačně kontrolovali, přidali další góly a o vítězi už nebylo pochyb. Jednoznačně zasloužená výhra.
Co jste si jako první řekl, když jste viděl, že se na soupeřově straně rozcvičuje pouze šest hráčů?
Upřímně jsem nad tím vůbec nepřemýšlel. Snažil jsem se soustředit na svůj výkon, pořádně se rozcvičit a čekat na to, až se dostanu na hřiště, abych mohl předvést to nejlepší, co umím. Myslím, že můj výkon dnes nebyl špatný, soupeře jsem ale prostě vůbec neřešil.
Není dvanáct vstřelených gólů vzhledem k průběhu utkání málo?
Určitě to mohlo být víc. Snad každý z týmu včetně mě měl v zápase aspoň jednu šanci, která se mohla proměnit, ale přesto si myslím, že vstřelit v utkání dvanáct branek je krásné. Kdyby to tak bylo v každém zápase, bylo by to super (smích)
Vy jste sice nastoupil až ve druhém poločase, přesto jste měl na noze hned tři gólovky. Proč alespoň jeden míč neprošel do sítě?
Řekl bych, že mi chyběl takový ten klid v zakončení. Možná jsem byl i trošku zaskočen, že jsem se v šanci objevil. Chtělo to prostě zvednout hlavu a uklidnit se. Samozřejmě mě to mrzí, ale teď už je to za mnou a já se musím soustředit na to, abych situace v dalším zápasech vyřešil lépe a příležitosti proměnil.
Sněžení, déšť, ledovka - cesta na zápas byla velmi nepříjemná. Zažil jste někdy takovou?
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak asi ještě ne. Loni z Ústí to také bylo „něco“, ale to jsme jeli autobusem, teď auty. Cesta z Chrudimi do Kadaně je dlouhá, jeli jsme to skoro čtyři hodiny, takže to příjemné určitě nebylo. Po rozcvičce už ale bylo vše v pohodě a všichni jsme se soustředili jen na zápas. Důležité je, že jsme dojeli v pohodě, nikomu se nic nestalo a my nakonec úspěšně zvládli i utkání.
Hned v pátek vás na domácí palubovce čeká derby s Vysokým Mýtem. Zde půjde asi o jiný zápas...
Určitě půjde o herně rychlejší a emočně více vyhecované střetnutí než v Kadani. My po vánočním volnu musíme ještě více potrénovat a ještě více zabrat, abychom navázali na naše loňské výkony. Když se budeme soustředit a hrát to, co umíme, měli bychom si se soupeřem poradit, což pochopitelně bude před našimi skvělými fanoušky náš hlavní cíl.
Autor: Radek Pecina