Špánik: Přísná červená a druhý gól ovlivnily zápas

Futsalisté FK Chrudim na kýženou výhru a vytoužený postup nedosáhli, když mistru Francie Etoile Lavalloise podlehli 1:6. Zápas jsme si rozebrali s mladým gólmanem Východočechů Michal Špánikem, jediným brankářem na soupisce. Rozhovor nemohl začít jinak než krátkým zhodnocením.

„Věděli jsme, že půjde o utkání, v němž bude francouzský tým převážně na míči a my se budeme snažit využívat brejkových situací, což se plně potvrdilo. Bojovná hra se nám dařila do chvíle, než jsme obdrželi červenou kartu, za mě hodně přísnou. To naši hru ovlivnilo, do konce prvního poločasu už jsme nebyli tolik koncentrovaní a dělali zbytečné a jednoduché chyby, které by se nám stávat neměly. Bohužel podle toho pak výsledek vypadal. O přestávce jsme si v kabině řekli, že chceme zápas odehrát na úrovni, se ctí a nechceme si tu pokazit dojem, což se nakonec podařilo.“

Vy jste měl zejména v prvním poločase hromadu zákroků…

Jojo, zachytal jsem si (úsměv). Hlavně při úvodním náporu soupeře bylo těch zákroků opravdu dost. Jen mě mrzí, že jsem nedokázal déle udržet nulu. Z nepřímého kopu mě totiž míč škrtl ruku, takže jsem trochu naštvaný, že gól padl zrovna takhle.

Máte jisté zdravotní problémy s nohou, proto mi řekněte, jaké to je, když jdete do utkání zraněný a přitom víte, že jste jediný gólman na soupisce?

Už ani nepamatuji, kdy se mi něco podobného naposledy stalo. Člověk se na to ale připraví, protože ví, že je to úroveň zápasu, kdy jde o všechno a každý v duchu sní si takové střetnutí zahrát. Pro mě to vše nastalo už ve druhém utkání proti Palmě, a to v okamžiku, kdy dostal Ondra Vahala červenou kartu. To si pak musíte vzít prášky na bolest, zalepit co jde a jít do toho, protože takové utkání můžete chytat třeba jen jednou za život. Pro mě jde navíc o první zápasy na této úrovni v kariéře, takže to byl skvělý zážitek. Člověk se do zápasu zdravě zažere, adrenalin také udělá své a pak neřeknete ne, nezlobte se, to nejde. Tým v tom nechat nemůžete a přes zdravotní trable na palubovce uděláte nejvíc, co jde.

Co tedy noha, už je dobrá?

Pracovali jsme na ni s maséry Vaškem Krausem a Filipem Kasalem, kteří se můj stav snažili zlepšit. Řekl bych, že to trochu pomohlo, nicméně bolest cítím pořád a budeme to ještě léčit doma po příletu. Hlavně se uvidí, co noha udělá, až bude v klidovém režimu.

Hodně emocí rozbouřil druhý gól soupeře. Vy jste u něho byl nejblíž, tak co se tam stalo?

Pokud se nepletu, tak situace se stala v době, kdy jsme hráli v oslabení a bránili se ve třech. Míč se po střele Francouzů odrazil od jedné tyče do druhé a pak jsem jej chytil, takže se celým objemem v žádném případě nemohl dostat úplně za lajnu. Rozhodčí to ale viděli jinak a pískli gól. S tím pak už nic neuděláte. Sudí to prostě vidí ze svého pohledu a ukecat ho je stejně nemožné, jako když udělil červené karty Davidu Drozdovi nebo Ondrovi Vahalovi.

Teď jste mi nahrál na otázku. Zákrok Davida Drozda byl také kousek od vás, tak jak jste viděl tuto situaci?

Za mě šel David čistě po míči, soupeř ho obíhal a naběhl si do toho sám. David hrál míč! Navíc první, co jsme slyšeli od rozhodčího, bylo odůvodnění, že David zahrál šlapákem a navíc šel čistě proti soupeři, což nebylo z mého pohledu vůbec vidět.

Tým si před zápasem věřil, že je schopen Francouze porazit. Jaká byla po porážce atmosféra v kabině?

Věřili jsme si, vítězství byla jediná šance, jak jít Ligou mistrů dál, a tak jsme samozřejmě byli dost zklamaní. Už o přestávce jsme ale věděli, že se střetnutí vůbec nevyvíjí dobře a jak asi vše dopadne, takže to bylo takové postupné. Přitom celkově jsme tady na Mallorce s našimi výkony spokojení, ale mrzí nás, že jsme nedokázali získat nějaké body a postoupit. Na druhou stranu musím ocenit kvalitu ostatních týmů, byla někde jinde a naše snaha a bojovnost na ně tentokrát nestačila.

S odstupem několika hodin můžete srovnávat. Který ze soupeřů byl tedy dle vás herně nejlepší?

Teď nebudu řešit zdravotní stav hráčů v naší kabině, s jakým jsme šli do zápasů… Za mě měl nejvyšší kvalitu francouzský tým Etoile Lavalloise, a to jak v držení míče, tak herně s různou taktikou. Navíc byl skvěle fyzicky připraven. Palma hrála podobně, naváděla si míče na střed a hrála jeden na jednoho, Semey zase využíval hodně pivotů, přesto si myslím, že to byli právě Francouzi.

V neděli letíte domů, kde se od úterý začnete připravovat na páteční ligové kolo se zlepšující se Slavií…

Přiznám se, že v tuto chvíli vůbec nevím, co mám od tohoto soupeře očekávat. Tady na Mallorce jsme sledovali, jak Pražané hráli doma proti Chomutovu a překvapilo nás, že dokázali Severočechy udolat. Přitom my sami jsme měli s Baníkem u něj doma problémy. Určitě tedy nepůjde o lehké střetnutí a pokud se kluci ze Slavie dostanou do ještě lepšího tempa, tak to bude opravdu těžké. My se ale na toto utkání připravíme jako na každé jiné, budeme ho chtít zvládnout a získat z něj všechny tři body.

Váš tým je ale po Lize mistrů dost „polámaný“. Myslíte, že se všichni dokážou za pár dnů zotavit?

Doufám že ano, že nám to krátké volno pomůže. Věřím tomu, že se v pátek budeme moc v naprosté většině pustit do zápasu a půjdeme si pro vítězství.

Autor: Radek Pecina