Kuchta: Přišel jsem vyhrát vše, co se dá

Vedení FK Chrudim se minulý týden povedl „majstrštyk“, další ve své bohaté historii, když přivedlo do klubu na přestup 23letého útočníka Tomáše Kuchtu. Hráč se fanouškům poprvé představil v sobotním přípravném utkání proti polskému celku Piast Gliwice, v němž také za Východočechy vstřelil svůj první gól. Po zápase jsme tohoto již bývalého Slavistu trochu vyzpovídali.

V pátek jste podepsal v Chrudimi víceletou smlouvu. Jak se ten přestup vůbec upekl?
Naše první námluvy byly už před začátkem letošní sezony a vypadalo to nadějně, myslel jsem si, že už to asi dopadne. Vždyť od okamžiku, kdy mě Chrudim kontaktovala, jsem vlastně hned věděl, že bych to rád zkusil. Bohužel při prvním přípravném zápase jsem si zlomil nohu a v té době ještě nebyla podepsána smlouva, takže se nakonec můj přestup o půl roku odložil. Naštěstí jsem už ale zdravý, s Chrudimí jsme se domluvili, přestup podepsali, jsem tady a jsem šťastný.

Vy jste se v srpnu zranil v přípravě s Bielsko-Bielou. Co se vlastně tehdy stalo?
Šlo o první minutu mého úplně prvního střídání za Chrudim. Smůla. Ale abych pravdu řekl, mě už ta noha bolela před zápasem. Věděl jsem, že je s ní něco špatně, a dokonce jsem byl už na pondělí objednán k doktoru na vyšetření. Teď zpětně už vím, že jsem měl nalomenou kost. V uvedeném zápase jsem si bez jakéhokoliv zavinění soupeře nějak špatně došlápl, možná ani né špatně, ale prostě se mi kost dolomila, já si zlomil zánártní kůstku a byl tím pádem dva a půl měsíce mimo.

Teď je již noha v pořádku?
Ano. Cítím se skvěle a řekl bych, že teď za poslední tři týdny se cítím úplně nejlíp od zranění a už mě nic nebolí. Přiznám se, že mne ta zraněná noha i po návratu na palubovku stále trochu pobolívala a já stále nemohl trénovat na sto procent. Teď už se ale opravdu cítím skvěle, už se dostávám do pohody i fyzicky a jsem moc rád, že už to snad mám celé za sebou.

Kvůli tomuto zranění jste pravděpodobně přišel o Ligu mistrů (za Chrudim) a o EURO (za reprezentaci). Mrzí vás to hodně?
Jojo, v reprezentaci jsem hrál a do té doby nevynechal jediný její sraz, takže byla velká šance, že bych v kádru na evropském šampionátu byl. Bůh ví. Prostě jel místo mě někdo jiný. Jak jsem se zranil, tak mi to samozřejmě došlo, ale s tím nic nenaděláte. Prostě jsem se na to snažil nemyslet, nechtěl jsem mít nějaké negativní myšlenky a dělal všechno pro to, abych se co nejrychleji zase vrátil zpátky, což se mi teď snad už konečně podařilo. Klukům na EURU samozřejmě fandím, zápasy sleduji a říkám si, že co se asi mělo stát, tak se prostě stalo. Třeba mi to v něčem jiném pomůže.

Vy jste rodilý Pražák, celoživotní Slavista. Jaké to je odejít ze svého mateřského klubu jinam?
Rozhodování samozřejmě nebylo vůbec jednoduché. Už jsem říkal, že jsem nad nabídkou Chrudimi neváhal, ale na druhou stranu mám Slavii opravdu hodně rád a rozhodnutí se mi nedělalo lehce. Prostě jsem ale sám v sobě cítil, že se chci posunout. Slavia bude v mém srdci dál, to je jasné, ale chci sám sobě dokázat, že můžu hrát i výš, takže těžké to bylo, ale nakonec jsem rád, že jsem tu.

Jak to vůbec budete mít s ubytováním?
Zatím z Prahy dojíždím, mám to autem asi tak hodinu dvacet, a časem se uvidí. Mám i možnost tu přespávat nebo dokonce s kluky bydlet na baráku, ale zatím spíše počítám s tím, že budu dojíždět i nadále.

S jakými ambicemi tedy do Chrudimi přicházíte?
Abych řekl pravdu a shrnul to do jedné věty, tak sem přicházím s cílem vyhrát vše, co se dá. Chrudim má skvělý mančaft a vysoké cíle, takže chci vyhrát ligu, pohár a zahrát si i Ligu mistrů, což se mi tady může všechno splnit. Zde se totiž jde do každého zápasu s cílem zvítězit a je úplně jedno, proti komu se nastoupí, protože tady jsou ty nejlepší hráči Česka. A to je přesně i moje krédo, dokázat všem, že jsme nejlepší a že každého soupeře porazíme.

To se hezky poslouchá :) Teď se vás optám na utkáni s Gliwicemi (2:6). Jak byste ho v krátkosti zhodnotil?
Šlo o obrovsky těžký zápas. Soupeř byl opravdu kvalitní, fyzicky výborně připravený a přiznám se, že na klubové úrovni jsem proti takto silnému mužstvu ještě nehrál. Jsem proto hrozně rád za tuto zkušenost, za to, že jsem měl možnost si proti tak kvalitnímu soupeři zahrát. Vůbec si nemyslím, že jsme odehráli špatné střetnutí, spíše naopak, škoda jen toho výsledku. Kdybychom proměnili dvě desítky, mohli jsme být na nich a vypadalo by to celé jinak. Můj první zápas v Chrudimi jsem si ale užil, bylo to super.

Vstřelil jste i svůj první gól…
Za to jsem samozřejmě taky rád, ani jsem v to moc nedoufal. Já tu chci dávat ale hlavně branky důležité, a tohle byl jen přátelák (smích)

Jak se vůbec s týmem na palubovce sžíváte?
Dnes mi to přišlo dobrý, bylo to takové intuitivní, řekl bych, že jsme si docela rozuměli. Samozřejmě že se nám několik chyb jako třeba nepřevzetí hráče stalo, ale nemůžeme chtít po dvou trénincích, aby bylo vše na sto procent. Myslím si, že jsme utkání futsalově i fyzicky zvládli a věřím, že naše dočasná nesehranost nebyla na palubovce příliš znát.

Koho vůbec se současného kádru Chrudimi znáte?
No, to je dobrá otázka. Znám se s reprezentanty, kteří jsou teď v Litvě, jinak osobně asi s nikým. Jó, vlastně asi ze dvou tří srazů repre se známe s brankářem Špánikem a Balim (Dominik Balog – pozn. autora). Samozřejmě jsem proti Chrudimi již mnohokrát hrál, takže o všech hráčích vím, znám jejich jména a podobně, ale že bychom se doteď nějak bavili, to ne.

Na závěr musím položit jednu osobní otázku. Za fotbalovou Spartu hraje v útoku také Kuchta, jste nějak příbuzní?
Né, vůbec. Již jsem říkal, že mé sportovní srdce je červenobílé, ostatně znak Slavie mám vytetovaný i na hrudi, a tak jsem snad i rád, že nemám žádného příbuzného v tom druhém táboře (smích)

Děkuji za rozhovor. Ať se vám tu v Chrudimi daří a ať vám pokud možno vyjdou všechny cíle, pro které jste sem přestoupil.

Autor: Radek Pecina